Skip directly to content

Kouření tabáku

V tabákovém kouři bylo odhaleno přes šedesát látek s karcinogenními účinky. Tyto látky jsou obsaženy přímo v tabáku nebo vznikají během hoření. Vyskytují se převážně jako malé částečky a jsou to látky jak organického, tak anorganického původu. Samotný tabákový kouř je zařazen do seznamu karcinogenů třídy I A, tedy nejvyšší nebezpečnosti.

  • Aktivní kouření

Aktivní kouření má neblahý vliv na zdraví kuřáka. Významně se podílí na vzniku mnoha nemocí, nebo je dokonce přímo zapříčiňuje. Ovlivňuje také ještě nenarozený plod, ohrožuje děti i dospělé.

Rakovina                                                                                                                                                                                                                                                                                                                              Mezi zhoubné nádory postihující kuřáky patří nejen ty plicní, ale i nádory v ústní dutině, nádory slinivky břišní, děložního čípku, ledvin a močového měchýře, střev a konečníku.

Srdce a cévy                                                                                                                                                                                                                                                                                                                  Kouření výrazně urychluje rozvoj aterosklerózy (kornatění tepen). Důsledkem jsou mozkové cévní příhody a srdeční infarkty.

Kůže                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                 Kouření má vliv na drobné tepénky kůže, čímž podstatně urychluje zevní projevy jejího stárnutí. Důsledkem kouření se zhoršuje pružnost pleti, zmenšuje se přirozená schopnost optimální hydratace, tvoří se více vrásek, pleť povadne a je našedlá.

Těhotenství                                                                                                                                                                                                                                                                                                              Kouření má velmi negativní vliv na vyvíjející se plod v děloze. Kouří-li matka v době těhotenství, zvyšuje se tím pravděpodobnost potratu, nižší porodní hmotnosti dítěte, narození dítěte s vrozenými vývojovými vadami. Přesto je překvapivé, že v těhotenství přestává kouřit pouze asi 20 % žen.

Ostatní nemoci

Mezi další nemoci a poruchy, které kuřáci obvykle mívají, můžeme zařadit:

  •  vředovou chorobu žaludku a dvanáctníku
  • dřívější rozvoj šedého zákalu a stařecké hluchoty
  • poruchu potence a plodnosti u mužů
  • menstruační obtíže či neplodnost u žen
  • zhoršené hojení ran.
     
  • Pasivní kouření

Jedná se o nedobrovolné kouření spojené s pobytem v uzavřeném, ale i otevřeném prostoru s kuřákem. Kouř vdechovaný při pasivním kouření pochází jednak z doutnajícího konce cigarety mezi dvěma potáhnutími a jednak je vydechován kuřákem. Na pasivní kouření zemře v ČR ročně přes 3000 lidí.

Inhalace tabákového kouře vede zejména:

  • k psychosomatickým poruchám
  • ke zhoršení chronických onemocnění
  • k urychlení civilizačních chorob, jako jsou nádory a srdečně-cévní onemocnění
  • k opoždění vývoje dítěte

 

Vznik závislosti na nikotinu

Závislost na nikotinu vzniká velmi rychle. Zpočátku převažuje závislost psychosociální nad fyzickou. Psychosociální závislost se projevuje potřebou mít v ruce cigaretu, hrát si s ní, manipulovat s ní. Jedná se tedy o závislost na cigaretě jako na předmětu bez ohledu na účinky látky. S odstupem přibližně dvou let se přidává závislost fyzická, která se projeví až u 80 % pravidelných kuřáků. Kouřením se totiž zvyšuje počet tzv. nikotinových receptorů. Ty pak reagují na nedostatek nikotinu a způsobují abstinenční příznaky v situaci, kdy se kuřák se svojí neřestí rozhodne skoncovat. Nejhorší bývají zpravidla první tři týdny, v průměru však tyto příznaky trvají tři týdny až tři měsíce. Důležité je však zdůraznit, že dříve či později abstinenční příznaky ustanou.

Příznaky závislosti

Obecně můžeme říci, že člověk je závislý tehdy, vyskytnou-li se minimálně 3 z následujících 7 příznaků během období 12 měsíců:

  • růst tolerance (zvyšování počtu vykouřených cigaret)
  • výskyt abstinenčních příznaků po vysazení
  • potíže s kontrolou dávek
  • dlouhodobá neúspěšná snaha o kontrolu užívání
  • trávení velkého množství času obstaráváním a užíváním látky, resp. zotavováním se z jejích účinků
  • zanedbávání aktivit rodinných, pracovních a sociálních
  • užívání látky i přes povědomí o její škodlivosti

 

Následky závislosti

Polovina kuřáků zemře na následky kouření, a to v průměru o 15 let dřív, než kdyby nekouřili. Nejčastěji umírají na kardiovaskulární nemoci (infarkt, mozková mrtvice nebo uzavírání tepen na nohou), nádory a na chronické plicní nemoci. K poškození stačí jedna cigareta denně nebo i pasivní kouření. Také pes nebo kočka, kteří žijí v domácnosti kuřáků, mají kratší život, než by měli v nekuřácké domácnosti.

Abstinenční příznaky

Abstinenční syndrom je tvořen kombinací příznaků, které se objevují při úplném nebo částečném vysazení látky, která byla dlouhodobě užívána. Nedostatek drogy je prožíván jako velmi nepříjemný stav. Intenzita, s jakou se abstinenční syndrom objevuje, je velmi individuální. V případě kuřáka mohou za nelibé pocity při vysazení cigaret „hladové nikotinové receptory“ v jeho mozku. Ty si v průběhu kouření zvykly na stálý přísun drogy – nikotinu –, a když jim jej odepřeme, bouří se a způsobují abstinenční příznaky. Abstinenční příznaky při vysazení nikotinu se objevují řádově po několika hodinách a nejhůře bývají pociťovány v průběhu prvních 3 týdnů. Celková doba jejich trvání se pohybuje v rozmezí 3 týdny až 3 měsíce.

Nejtypičtější příznaky abstinenčního syndromu:

a) nezvladatelná chuť na cigaretu („craving“)

b) špatná nálada, deprese

c) úzkost

d) nespavost

e) neschopnost soustředění

f) neschopnost odpočívat

g) zvýšená chuť k jídlu

h) podrážděnost, zlost, frustrace

i) bolesti hlavy

j) závratě

k) pokles krevního tlaku a tepové frekvence

l) pokles schopnosti zvládat stresové a jiné zátěžové situace

         [[{"type":"media","view_mode":"media_large","fid":"311","attributes":{"alt":"","class":"media-image","height":"411","style":"width: 475px; height: 205px;","typeof":"foaf:Image","width":"950"}}]]